Zprávy památkové péče 3/2023

Čtenář v čísle mezi studiemi najde dva články věnované vztahu archeologie a památkové péče. První z nich se zabývá památkovým potenciálem tří pražských novoměstských náměstí, konkrétně Karlova, Senovážného a Václavského. Autoři otvírají nejvýše aktuální otázky a upozorňují, že z pohledu památkové péče představují tato náměstí trvale ohrožovanou památkovou hodnotu pražského centra. Obdobně druhý článek na příkladu Brna ukazuje, že archeologické výzkumy mohou přinést zásadní poznatky o jeho industriálním rozvoji města. V tomto případě se autoři zaměřili na barvírny vlny a vedle popisu a zhodnocení samotných nálezů uvažují také o možnosti jejich zachování in situ.

Další dvě studie se věnují architektuře 20. století. Jedna z nich dává možnost vůbec poprvé se seznámit s takřka neznámým dílem a osobností architekta Jana Flory skrze jeho realizace honosných vil v Bílovicích nad Svitavou. Další studie sleduje specifický typ architektury v socialistickém Československu – smuteční síně. Autoři se detailně věnují širšímu kontextu a podmínkám, v nichž smuteční síně vznikaly, aby bylo možné posoudit jejich kvality a památkové hodnoty.

V kulérové části nové číslo připomíná význam organizace Europa Nostra v oblasti péče o kulturní dědictví a její aktivity na tomto poli. Nabízí recenze publikací Průmyslové a technické dědictví v Evropě, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze a dvou knih Mychajla Syrochmana o zaniklých cerkvích Karpat.